ROZVÍJÍME ČTENÁŘSKOU GRAMOTNOST ŽÁKŮ, ANEB ČTENÍM K ÚSPĚCHU VE VZDĚLÁNÍ

Paní učitelka Ronková působí nejen jako učitelka na naší škole, ale i jako externí pracovník katedry primární pedagaogiky na Pedagogické fakultě UK Praha. Její doménou je právě otázka čtenářské gramotnosti žáků. V roce 2015 provedla mimo jiné výzkum obliby čtení mezi téměř 5 tisíci žáky 3. – 9. tříd. A co její výzkum přinesl? Malé děti čtou rády, s věkem zájem o knížky klesá, ukázal průzkum. České děti se chtějí u knížek hlavně bavit, nejoblíbenější knížkou je stále Harry Potter. Nejvíce čtou děti ve věku 8–9 let. Výsledky průzkumu ukázaly, že obliba čtení závisí na pohlaví i na věku. Čtení baví více dívky (80 %) než chlapce (59 %), s rostoucím věkem obliba čtení klesá jak u chlapců, tak u dívek. Nejvíce mají rády čtení dívky ve věku 8–9 let (93 %), ve věku 14–15 let čte rádo už jen 67 % dívek. Ještě větší pokles lze zaznamenat u chlapců – zatímco ve věku 8– 9 let po knížce rádo sáhne 74 % chlapců, o šest let později to už je jen 35 %. Ovšem celých 14 % z těch dětí, které čtení baví, čte jen jednou za čtvrt roku anebo ještě méně často.  Vkus dětí je velmi rozmanitý, žádný knižní „trhák“ nemají. Například Harry Potter je sice nejoblíbenější knihou, ovšem v součtu ho uvedlo jen 8 % dětí. Obdobně je na tom Deník malého poseroutky se 7 % preferencí. Více než dvě třetiny (68 %) dětí uvádí jako svou nejoblíbenější knihu titul, který se do první desítky nejzastoupenějších nevejde.

Nejdůležitější pro výběr knihy je její téma, a zda je obsah podaný vtipnou, zábavnou formou. A o jakém tématu děti baví číst? „V otevřené otázce vykrystalizovala typicky dívčí témata jako koně, kouzla či upíři, typicky chlapeckým tématem je fotbal, genderově nevyhrazená témata jsou pak psi, respektive zvířata,“ vyjmenovává doktorka Ronková. Příklady táhnou, průzkum ukázal, že malé děti čtení baví, ale s věkem obliba klesá. „Velmi důležité je vést děti ke čtení od malička, kdy jsou více „tvárné“ a ovlivnitelné příkladem rodičů. Nejúčinnější bývá přímá dětská zkušenost, tedy pokud dítě samo vidí, že lidé v jeho okolí ve svém volnu čtou rádi, povídají si o knihách a mají z knih radost. Dokážete-li tuto radost s dětmi sdílet, např. při společném předčítání, nákupu nových knih, návštěvě knižních festivalů či společným chozením do knihovny, máte téměř vyhráno,“ doporučuje Jolana Ronková.

Proč by děti měly číst?

ČTENÍ

• uspokojuje nejdůležitější emoční potřeby dítěte;
• podporuje psychický rozvoj dítěte;
• posiluje jeho sebevědomí;
• rozvíjí jazyk, slovní zásobu, dává svobodu ve vyjadřování;
• formuje čtecí a písemné návyky;
• učí samostatnému myšlení – logickému a kritickému;
• rozvíjí představivost;
• zlepšuje soustředění, uklidňuje;
• trénuje paměť;
• přináší všeobecné znalosti;
• ulehčuje učení a pomáhá dosáhnout úspěchů ve škole;
• učí děti hodnotám a rozlišování dobra od zla;
• rozvíjí smysl pro humor;
• je prevencí patologických jevů;
• formuje čtecí návyky a podporuje získávání vědomostí po celý další život;
• je tou nejlepší investicí do úspěšné budoucnosti dítěte.

Dobré rady pro rodiče

1. Se čtením začněte co nejdříve. Čím dříve je motivujete, tím je to snazší a lepší.
2. Začněte obrázkovými knihami, které mají jen pár vět na stránce. Poté postupně přecházejte ke knihám, které obsahují stále více textu, a nakonec ke knihám, jež jsou členěny do kapitol, a k románům. 
3. Když čtete knihu poprvé, popovídejte si s dětmi o ilustraci na obálce. Zeptejte se: „O čem myslíš, že to bude?“
4. V průběhu čtení udržujte zájem čtenářů tím, že se občas zeptáte: „Co myslíš, že se teď stane?“ 
5. Ve čtení vytrvejte. Jestliže jste se čtením jedné knihy začali, měli byste v ní pokračovat – snad jen tehdy ne, pokud by to byla špatná kniha. Necháváte-li děti nebo studenty čekat mezi čtením kapitol tři nebo čtyři dny, nečekejte, že si udrží zájem. 
6. Čtěte občas texty, jež jsou nad intelektuální úrovní dítěte, a dejte mu tak prostor k přemýšlení. 
7. Mějte na paměti, že každé dítě baví dobrá obrázková kniha, dokonce to platí i o náctiletých. 
8. Po přečtení povídky nebo příběhu dejte prostor diskusi. Knihy vyvolávají myšlenky, touhy, obavy, zprostředkují objevy. Dovolte jim vyplout na povrch a pomozte dítěti se s nimi vyrovnat mluvenou či psanou formou nebo uměleckým projevem, pokud k němu má dítě sklon. Nedělejte však z diskusí znalostní soutěž.
9. Pamatujte, že čtení nahlas je dovednost, kterou ovládá přirozeně jen málokdo. Abyste je zvládali s úspěchem, musíte je procvičovat. 
10. Pokaždé, když dítě položí otázku, která se týká textu, využijte to jako příležitost k tomu, abyste spolu s ním vyhledali odpověď v příručce. To nesmírně rozšiřuje vědomostní základnu dítěte.
11. Dobrá rada: mějte knihu v pohotovosti pro případ, že budete s dítětem někde dlouho čekat (například u lékaře, při cestě vlakem, autobusem, autem). Kromě toho, že vám pomůže potomka zabavit, vznikne v malé hlavince i užitečná vazba, že knížka je dobrou volbou, když má člověk dlouhou chvíli.
12. Motivujte starší děti, aby četly mladším, ale ať jde o náhradu za vás jen částečnou, nikoli úplnou. Mějte na paměti: dospělý bývá nakonec vzorem pro dítě. 

Jak se v naší škole rozvíjí čtenářská gramotnost již od 1. ročníků? 

Motivujeme ke čtení a utváříme vztah ke knize
Učíme čtenářským strategiím
Učíme metodou EUR:  Evokace – Uvědomění si významu – Reflexe

1) Během první fáze dochází k několika důležitým poznávacím aktivitám. Evokace žáka přiměje, aby se zamyslel nad tím, co již o daném tématu ví a začal nad ním přemýšlet. Žáci se vyjadřují k tématu, co už vědí, co si myslí, co si představují, vybavují si zkušenosti, vědomosti i dovednosti směřující k tématu.

2) Zde se očekává samostatnost dětí, vyjasňování otázek a hledání souvislostí. Jsou sem zařazeny otázky, které zkoumají, jak žák pochopil nové informace a jakým způsobem si je propojuje se svými prekoncepty.

3) Žáci následně začnou vyjadřovat myšlenky a získané informace svými slovy. К lepšímu zapamatování získaných poznatků je zapotřebí, že se každý sám pokusil najít mezi nimi souvislosti a uměl je vysvětlit svými vlastními slovy.

Využíváme mnoha moderních metod inspirovaných např. Kritickým myšlením o.s.:

Pětilístek – Myšlenková mapa – Brainstorming – Čtenářské dílny – Podvojný zápis – Čtenářské kostky – Ano-ne – Poslední slovo patří mně – INSERT – Vennův diagram – Noc s Andersenem – T-graf – Řízené čtení – Čtení s předvídáním – Reflexní a konstruktivistické metody – Tvůrčí psaní – Třífázový rozhovor – Budujeme čtenářské koutky – Besedujeme se spisovateli – Zveme rodiče k předčítání knih dětem ve třídách – Starší spolužáci předčítají mladším atd.